Jak je důležité darovat si laskavý den

Jeden ze znaků hypersenzitivity je, že se snažíte udělat všechno co nejlépe a ještě lépe, když je to vaším vlastním (často pomalým a důkladným) tempem. Což není vždy reálné, současná doba po vás žádá, abyste výkonně plnili všechno co je potřeba a nejlépe hned.

Ve čtvrtek ráno jsme měli jet se synem na prodloužený vkend na chaloupku ke známým, je nás tam vždycky celá parta i s dětmi a bohatým zvířecím osazenstvem. Měla jsem původně plány naházet všechno včetně psa do auta hned ráno a vyrazit, chtěla jsem si to u známých užít, moc jsem se těšila. V neděli nás pak ještě čekala cesta k dědovi na oběd, abychom utužili krapet i rodinné vztahy a ještě se dobře najedli - děda totiž vaří výborně! :-)))

Dva týdny jsem teď ale měla poměrně náročné, pracovně i emočně, protože nečekaně zemřela jedna naše klientka. Do toho jsem byla nemocná, migrény.... nepomohl ani jeden volný víkend. Navíc mě ještě čekala o tom prodlouženém víkendu pracovní sobota, což obnášelo jeden a půl hodiny cestovat do infocentra kousek za Prahu a zase odpoledne zpátky na chaloupku.

Takže když jsem ve čtvrtek ráno vstala, brzo bylo jasné, že odjezd tak rychle nebude. Během dne se ještě "dostavila" madam inspirace a tak jsem kromě balení, vaření, mytí nádobí a uklízení, kterého se účastnil i synátor, ještě napsala a publikovala několik článků. Během toho všeho jsem tak napůl odpočívala.

Všechno plynulo svým pomalým tempem a já byla ráda, že jsem si jeden takový pololenivý a laskavý den, kdy můžu dělat všechno jak potřebuju, darovala. I syn byl ráda, má toho přes týden taky hodně a proti pozdějšímu odjezdu neprostestoval.

Na chalupu ke známým jsme ten den přijeli až večer, a i když jsem měla pocit, že nikdo náš opožděný příjezd příliš "neocenil", já byla opravdu ráda, že jsem si ten den udělala slowly. (Tak jsem si totiž pojmenovala čas, kdy všechno dělám pomalu, netlačím na pilu ani na svoji výkonnost a dělám jen to, co v tu chvíli vnitřně cítím, že potřebuji dělat. ) Vím, slowly není úplně gramaticky správně, ale mě to moc hezky zní - jako pomalá, dlouhá vlna.

Mohla jsem si díky tomu jednomu slowly dni a odpočinku užít všechny přátele, známé a pobyt na chaloupce, v přírodě a s koníky lépe, bez únavy a bez provinilého pocitu, že jsem doma neudělala to, co jsem měla a co bylo potřeba. Navíc jsem svému tělu umožnila, aby se z předchozích dvou týdnů vzpamatovalo. Migréna přešla, únava také, krásně jsem se vyspala a klid v duši byl k nezaplacení. A navíc doufám, že díky odpočinku se mi vyhnou další nemoci alespoň až do Vánoc.

Mějte krásný den,

Bosorka Bára

Můj blog o tom, jak se mi žije s mojí objevenou vysokou citlivostí čili hypersenzitivtou, najdete zde: https://hypersenzitivita.webnode.cz/blog.