Moje práce s traumatem a léčení posttraumatické stresové poruchy

Vysoká citlivost pro mě mimo jiné znamená, že jsem náchylnější k prožívání traumat. Je to daň za citlivost, nicméně pozitivní fakt je ten, že díky tomu, čím jsem si prošla, jsem našla cestu sama k sobě.

Co se týká posttraumatické stresové poruchy, která po prožití traumatu může následovat, já osobně jsem jí začala trpět poté, co mi umřela po delší nemoci maminka a pak znovu, když mě a mého psa napadl a pokousal rotvajler. Když po roce ten samý pes napadl dalšího člověka jen pár metrů od místa, kudy jsem každý den chodila, posttraumatická porucha se mi objevila znovu, navíc když jsem kolem tohoto zuřivě štěkajícího psa musela každý den chodit do práce, na nákupy, na autobus, bylo těžké se s tím vyrovnat, zahojit rány na těle i na duši.

S problémy a posttraumatickou stresovou poruchou po napadení psem mi velice pomohla homeopatika (psychofarmaka jsem vůbec nebrala), která mi citlivě předepisovala zkušená homeopatka Marie Valášková a po delší době mi pomohlo i odpuštění a vědomé oproštění se od celé situace, ze které nebylo tenkrát úniku. Došlo mi totiž, že si můžu vybrat - buď být po zbytek života stále obětí, která znovu a znovu prožívá strach, hrůzu a bolest, nebo se můžu vědomě rozhodnout a přestanu trpět kvůli psovi a jeho majitelům.

Také mi pomohlo o problému mluvit, ventilovala jsem tak napětí, které ve mně vznikalo.

Nicméně dodneška bojuji s následky tohoto napadení a čas od času mám problémy, které se naštěstí postupně ztrácí poté, co jsem se přestěhovala úplně na jiné místo, nějakých 50 kilometrů od předešlého bydliště. Ovšem rychlost vyléčení traumatu se na kilometry rozhodně nepočítá ;-).

Spíš vám může vystoupení ze zatěžující situace poskytnout oddechový čas k tomu, abyste si trochu poladili pošramocený nebo vyčerpaný a přetížený organismus a nabrali síly k tomu, postavit se k vyléčení traumatu čelem, nebo aspoň před přijetím faktu ohledně vzniklého traumatu neutíkat. Berte to jako strategický ústup před další akcí. Ovšem tento strategický ústup by neměl trvat příliš dlouho, třeba až do vaší smrti, že...  

Poporodní trauma - ani to se mi nevyhnulo. Pomohlo mi, když jsem si (neplánovaně, ale o to upřímněji) při jedné terapii prošla znovu svým porodem a prožila ho jinak, lépe, s důvěrou. Také mi velmi pomohly informace a sdílení ve skupinách, které se věnují přirozenému porodu, díky kterým jsem si mohla vůbec uvědomit, co mi na mém porodu vlastně vadilo a jak mi to konkrétně ublížilo. U mě totiž platí, že když poznám svého nepřítele, strach z něj se rozhodně zmenšuje :-). Jsou ale nejspíš i lidé, kteří ani nemusí vědět, k čemu došlo a uzdravení se u nich může spustit spontánně, nebo si mohou trauma vyléčit, aniž by to tušili, při nějaké náhodné situaci.

Rozhodně tuším ještě další svoje traumata, která mi zbývají poléčit, ale na ty teprve čas bude. Důležité je si je vůbec připustit, zjistit, že něco je třeba poléčit.

Některé z cest, které vedou k léčení traumatu

Je důležité se vůbec rozhodnout, že chcete své trauma vyléčit. A velmi důležité je být sám k sobě pravdivý, laskavý, ale i ohleduplný!!

Je více metod, jak znovu svým porodem projít nebo si poléčit trauma (klasická psychoterapie, konstelace, vědomé znovuzrození/rebirthing, přepis limbického otisku, různé transformační kurzy, šamanské techniky a další), ale rozhodně nedoporučuji hromadné akce nebo meditace, kde je hodně účastníků najednou, případně metodu, která působí stylem "něco zkusíme a uvidíme, co to udělá". Trauma se vám může znovu projevit a pak je velice důležité, kdo s vámi pracuje a jací lidé jsou kolem vás!! Terapeut by měl mít zkušenosti s prací s lidmi s traumatem! Pokud máte možnost doporučení na nějakého terapeuta a něčí osobní zkušenost, je to ještě lepší.

A než půjdete z terapie domů, měli byste být stabilizovaní, měli byste mít také možnost kdykoliv svého terapeuta kontaktovat a mít možnost požádat o pomoc. Měli byste si udělat čas na dozvuky terapie (např. klidný víkend) a mít doma po ruce blízké osoby i účinné prostředky, které můžete brát jako svůj záchranný pás v případě, že byste se necítili úplně nejlépe. 

Jako vždy - jste citliví, takže si vybírejte a buďte sami k sobě jemní a ohleduplní. Nenechte se do ničeho tlačit, sami znáte nejlépe svoje hranice a možnosti.

Vaše
bosorka Bára

Můj blog o tom, jak se mi žije s mojí objevenou vysokou citlivostí čili hypersenzitivtou, najdete zde: https://hypersenzitivita.webnode.cz/blog.



POZNÁMKA: K léčbe traumatu se také vztahuje článek na tomto webu Léčení traumat - důležitý krok k nalezení sama sebe.

UPOZORNĚNÍ - zde dostupné informace nenahrazují rady pro klasickou lékařskou léčbu! V případě zdravotních problémů se vždy obraťte na lékaře.